Odložil zrcadlo, opřel se v křesle, podložil si nohu a se zájmem řekl: „Myro, jsi docela zajímavá.“

Myra zůstala zaskočená. Ten muž znal její jméno, což znamenalo, že ji zná, ale ona si na něj vůbec nevzpomínala. Kdo to k čertu je?

Muž se mírně naklonil dopředu a upřeně se zahleděl do Myřiny tváře svýma hlubokýma černýma očima. „Dobře poslouchej, já jsem—“

Odmlčel se a jeho tenké rty se znovu poot