Špička jejího prstu spočívala na okraji telefonu a palec bezděčně přejížděl po prasklině na displeji.

Po smazání zpráv si přejela kloubem ukazováčku po řasách, čímž jí na oči padl stín. Na ruce, ve které svírala telefon, mírně vystupovaly žíly. Úmyslně našlapovala po mramorovém foyer lehce, jako by se bála, že probudí nějaké dřímající nebezpečí.

Xander už v jídelně nebyl; stříbrná konvička na kávu