Valerius zvedl ruku, jemně se dotkl její tváře a řekl: „Ta, kterou jsem si vždycky chtěl vzít, jsi byla ty.“

Jeho hlas byl hluboký, ale zněla v něm potlačovaná něha. Myřino srdce se na okamžik zachvělo, než tento pocit rychle vystřídala nedůvěra.

Valerius pootevřel úzké rty, jako by chtěl říct ještě něco, když se zepředu ozval Garethův hlas: „Pane Vangarde, jsme na místě.“

Valerius mírně zvedl hla