POHLED KAELENA

Ostrý půlnoční vzduch se mi opřel do holých ramen. Zíral jsem dolů na nahou ženu, která mi tiše spala na hrudi. Nyssino dýchání bylo pomalé a pravidelné. Její jemná kůže hřála na mé a uklidňovala mě. Můj pohled sklouzl k blátivému břehu, kde ležely v hlíně zmačkané její roztrhané šaty. Vážně si myslela, že by mě uspokojilo jedno jediné kolo? Můj pták ztvrdl, jen co jsem se podíval n