„Cože?“ zeptala jsem se a rychle zamrkala. Nedokázala jsem pobrat, co jsem to právě slyšela.

„Ale no tak, holka. Nedívej se na mě takhle,“ zapředla Luna, jako bychom se právě nebavily o vraždě. A ne jen tak někoho — budoucího Alfu téhle smečky. Jejího vlastního nevlastního syna.

Žaludek se mi stáhl tak prudce, až to zabolelo.

„T-to nemůžu,“ vykoktala jsem, hlas se mi třásl jako osika. „Vím, že jse