Kaelenovy rty se zdržely na mé tváři o něco déle, než bylo zdrávo, když mě usazoval vedle Bessie, a i když se odtáhl, stále jsem cítila na kůži teplo jeho doteku.

„Hned se vrátím, princezno,“ zašeptal. „Musím odvést nevěstu k oltáři.“

Nechala jsem oči zavřené, i když jsem vycítila, že odchází od mého boku, skoro jako by jejich otevření znamenalo připustit si, že ten okamžik už pominul.

„Holka, už