Cormac se opřel na židli a promnul si čelist.

„Na to se mě chceš zeptat?“

„A to je odpověď, kterou mi dáváš tím, že mi položíš vlastní otázku?“

„Nysso,“ povzdechl si. „Po tom všem, co se stalo, to je to, co chceš vědět?“

„Ano, Cormacu. Přesně to chci vědět.“

Dlouze se na mě zadíval a pak jeho úsměv úplně zmizel.

„Protože jsem byl idiot.“

Zvedla jsem obočí. „To je tvůj důvod?“

„Co po mně chceš, aby