„Tuňák, nebo sardinky?“

Probudila jsem se druhý den ráno za zvuku Piperina hlasu, a tam, kde byla Piper, tam obvykle bývala i Bessie, zvlášť když se obě rozhodly, že moje ložnice patří jim.

„Nech mě přičichnout ještě jednou.“

Následovala odmlka.

„Řekla bych, že to voní jako krevety.“

Oči jsem nechala zavřené.

O čem to sakra mluvily?

Byla jsem po včerejší noci stále unavená a omámená, ale dokázala