Klineova slova mě znepokojila.

„Chtěl jsem si s tebou promluvit.“ Když to řekl tak vážně, pohlédla jsem na něj s pootevřenými rty v nejistotě.

„Hej, klídek!“ řekl, ale tvářil se vážně.

Teď mě zaujal.

Odehnala jsem děti k Mildred a ukázala k širokým kuchyňským oknům, kde jsem se mohla posadit na židli a nikdo nás neuslyší.

Když jsem se pohodlně usadila, vyhoupl se na linku a dlouze si prohlížel ruc