Pak jsem tiše, s našpulenými rty, řekla:

„Jsem tak mokrá…“

Ve tváři měl výraz čistého, ničím nezředěného chtíče, zatímco očima přejížděl po mém těle.

Pak jsem chraplavým hlasem plným touhy dodala:

„Příště bys mohl koupit vanilkovou zmrzlinu. Prosím?

Miluju tu krémovou konzistenci…“

Výraz v jeho tváři byl k nezaplacení.

„Hmm… potřebuju se převléknout z tohohle mokrého oblečení,“ pokračovala jsem př