Marcella

Ležela jsem na posteli, bez špetky energie.

Cítila jsem na sobě Corinnin pohled. Věděla, že se trápím, ale uvědomila jsem si, že ta velká žena s výraznými rysy a strohým vystupováním je vlastně laskavá, pečující duše.

Přistoupila blíž a v náručí držela mé nejmladší dítě.

"Chceš si to děťátko pochovat?" zeptala se, "Vím, že je tvůj oblíbenec."

Nebyla to pravda, milovala jsem je všechny ste