Marcella

S chvěním jsem k němu vzhlédla. Měla jsem pocit, jako by se můj svět rozestoupil a já padala do obrovské černé díry. Cassianovy ruce na mém pase mě udržovaly ve stoje, když jsem se mu dívala do očí, těch šedých, bledých očí jako lasery, které mi teď klouzaly po tváři a jasně četly můj výraz.

„P... proč...?“ vykoktala jsem.

Přitáhl si mě do náruče a chvíli jsme tak stáli, moje paže kolem j