Marcella

Obklopovala mě noční tma. Seděla jsem na sedadle u okna, kolena přitažená k sobě, opírala jsem si o ně bradu, paže obtočené kolem nohou a zírala do tmy na trávník pode mnou. Odkudsi z dálky jsem slyšela houkání sovy, osamělé a temné, které narušovalo noční ticho. Musí být kolem druhé hodiny ranní, pomyslela jsem si unaveně, když jsem si prohrábla vlasy, rozpletla si těžký cop a nepřítomně