Marcella

Letoun přistál do bílého světa. Celou noc sněžilo a ráno se svět za oknem mého letadla zdál být zcela zahalený v bílé barvě. Natáhla jsem si rukavice lemované umělou kožešinou, zachumlala se do svého těžkého kabátu a po poděkování posádce vyšla ven. Julien byl po mém boku, jeho postoj připomínal bojovníka, ostražitého a ve střehu. Když jsme opatrně sestupovali po schodech, uviděla jsem mu