Marcella

Byla jsem bez sebe štěstím.

Můj muž, člověk, kterého jsem zbožňovala, pro mě v tajnosti vystrojil svatbu – samozřejmě za vydatné podpory mých prohnaných dětí a přátel.

Cassian zvedl hlavu a svým hlasitým, chraplavým tenorem zahřímal, zatímco mě tiskl ke své mohutné hrudi:

„Dámy a pánové,“

Všimla jsem si, jak Klinovi vesele jiskří v očích.

Přitáhl si mě ještě blíž a pronesl:

„Tohle je Moje