Cassian

Stál před svou ženou a díval se na ni; hnědé oči měla zalité slzami, ačkoliv se ze všech sil snažila působit statečně. Nenáviděl sám sebe za to, že je příčinou její bolesti.

Obrnil se, aby promluvil, a chraptivě ze sebe vypravil:

„Ženo, věř mi.‘

Pohlédla na něj skepticky, s opovržením ve tváři. Nemusela mluvit, aby dala svůj despekt najevo slovy; ten pohled mluvil za vše.

Věřit mu???

Vzdyc