Julien stál za dveřmi a dlaně se mu potily. Byl pevně rozhodnutý. Už nebylo cesty zpět; chystal se požádat mafiánského dona o svolení.

Leželo to na něm jako těžké břemeno. Miloval Piu. A věděl, že ona k němu cítí totéž – proč tedy nejít a nepožádat dona o požehnání?

Viděl Marcellu Vaneovou a Arthura Klinea vcházet do pokojů, kam se don uchýlil k odpočinku po vyčerpávajícím programu; celý týden se