Eliana úsečně odpověděla a pak se šla bez dalšího rozmyšlení upravit.

Kaelen seděl sám na okraji postele a tvář měl staženou frustrací.

Bylo sváteční ráno a ani jeden z nich ven nepospíchal. Bloumali z místnosti do místnosti, tiše si hleděli svého a neprohodili spolu jediné slovo.

Dům to byl obrovský, ale jelikož v něm byli jen oni dva, vzduch byl tak těžký, že se dalo jen stěží dýchat.

Právě když