Kaelen se zjevil jako blesk z čistého nebe a Eliana byla v okamžiku naprosto bdělá.

Sehnula se, aby posbírala plyšáky, kteří jí upadli, a mlčky zamířila dovnitř.

Kaelen ji chytil za paži a nespustil oči z barevných plyšáků v její náruči.

S chladným ostřím v hlase se zeptal: „Proč jsi zpátky tak pozdě?“

Eliana se na Kaelena podívala se staženými rty. Beze slova se vymanila z jeho sevření a odkráčel