Byla skoro půlnoc, když Eliana vešla do domu, s náručí plnou plyšáků. První, co uviděla, byl Kaelen, který se povaloval na gauči.

Její oči spočinuly na černém kufříku s kódem, ležícím na konferenčním stolku. Přešla k němu, přičemž si zachovala neutrální výraz.

Kaelenův pohled utkvěl na plyšácích v Elianině náruči a neubránil se zamračení.

Ti dva se na sebe podívali.

Eliana odložila plyšáky a sáhla