Eliana sebou polekaně trhla. „Proč jsi nezaklepal?“

Kaelenův pohled padl na hygienickou vložku, kterou Eliana stále svírala v ruce.

Jeho hluboký zrak se upřel na krví potřísněnou vložku. „Omlouvám se, myslel jsem, že tu nikdo není,“ řekl.

Jeho výraz potemněl. Tiše vycouval z koupelny a zavřel za sebou dveře.

Eliana rychle zamkla a dlouze, úlevně si vydechla.

Ještěže se tak důkladně připravila.

Jin