Kaelenův telefon spadl na podlahu a nepřestával zvonit.

Byl ale tak ztracený ve své vlastní bolesti, že z vnějšího světa neslyšel vůbec nic.

Seraphina Kaelenovi volala třikrát po sobě, ale když to nebral, nakonec to vzdala.

Brzy druhého dne ráno Seraphina vyběhla z bytu, který pro ni Kaelen zařídil, ale přesně v momentě, kdy dorazila k bráně komplexu, na ni už čekal její bratr se švagrovou a její