Bylo krátce po desáté večer.

Do salonku zaklepal a vstoupil muž střední postavy v hnědé kožené bundě, na pohled padesátník.

Když spatřil Kaelena, uctivě ho pozdravil: „Pane Ashforde, omlouvám se, že jste musel čekat.“

Kaelen seděl s vytříbeným držením těla, jeho štíhlé prsty lehce poklepávaly na sklenku s vínem a pokynul k protějšímu křeslu.

Když se muž posadil, Kaelen mu nalil víno a podal mu slo