„Mm.“ Declan se na malou chvíli odmlčel, než klidně, ale důrazně odpověděl: „Zítra odpoledne mám schůzku. Možná se zdržím.“

Claře se sevřelo srdce. „Chápu…“

„Co chápeš? Poslouchej mě až do konce.“ Jeho hlas zůstal vyrovnaný a laskavý. „Kdybych tě nestihl vyzvednout včas, sešli bychom se až na sídle Kensingtonových?“

Ramena se jí uvolnila a na rtech jí zahrál plachý úsměv. „Samozřejmě.“

Hlavně když