Declan nečekal, že uslyší zrovna tu větu.

„Pane Vancei, jste tady.“ Policistka si ho klidně prohlížela. „Může se to vyvinout jakkoli – jako závažný případ, nebo jen rodinná záležitost. Bude nejlepší, když to vyřešíte soukromě.“

Declan se podíval na Claru. Její výraz byl odtažitý, nečitelný. V hrudi mu narůstalo napětí, ale dokázal ho udržet na uzdě.

„Pak to necháme na policii,“ prohlásil.

Clařiny