„Arthure, já nic neudělal. Prosím, pusť mě,“ žadonil Damian.

Arthurův hlas zněl mrazivě. „Když mi to neřekneš ty, postarám se, aby to z tebe někdo vymlátil.“

Damian pevně semkl oči a vyhrkl. „Už na základce!“

Arthurovy klouby na jeho límci zbělely, kosti zapraštěly a na spáncích mu vystouply pulzující žíly.

Byl ve zlomku vteřiny od toho, aby vybuchl, když vtom Damian spustil zoufalý pláč. „Ale teh