Clařiny tváře při tom náznaku zahořely a vyhnula se Arthurovu pohledu. „M-můžu jim prostě říct vaši výšku a váhu. Jsou zkušení…“

„Opravdu?“ zahučel Arthur.

Zničehonic vstal, přešel místnost a zastavil se před ní; jeho pobavený úsměv byl ostrý jako břitva. „Takže vy znáte mou výšku a váhu?“

„Já…“ zaváhala Clara.

Znovu v ní vyvstala ta stará hradba odcizení. *Jasně… Už roky jsme cizinci. Celých osm