„O co jde?“ zeptala se Clara.

Arthur zaváhal, zvažoval svá slova a nakonec promluvil. Jeho hlas byl drsný, jako když štěrk dře o ocel. „Mohla bys vždycky zvážit, že zaplatíš sama sebou—“

„Zlato, jsem doma!“

Dveře výtahu se rozjely. Vystoupila Camilla, přes ruku přehozenou kabelku, ve druhé tašky s jídlem s sebou. Její veselý hlas přerušil Arthura uprostřed věty, ostře a rušivě.

Clara se prudce nap