Arthurovy tmavé oči se vpily do jejích. „Tohle by Declan ani neschválil?“

„Ještě jsem se ho neptala,“ odpověděla Clara.

„Tak proč se ptáš mě?“

Clara ztuhla. Až v tu chvíli si uvědomila, že Arthurovi stále důvěřuje víc než komukoliv jinému. Promluvila, aniž by svá slova zvážila.

Při pohledu na jeho nezměněný, odtažitý výraz sevřela dlaň v pěst. „Jestli nechceš, tak na to zapomeň.“

Kdyby odmítl, nik