Declan strnul. Jako v mrákotách si vzpomněl, jak se Claře na každém kroku vyhýbal, jen aby udržel Vanessu v klidu. Právě proto po jejím boku nikdy nezůstal, dokonce ani o jejích narozeninách.

Arthur se zasmál, ačkoliv temný mrak z jeho tváře nezmizel. „Dost, Declane. Mám tě plné zuby. Vypadni.“

Obývací pokoj osvětlovala pouze nástěnná lampa. V prázdném prostoru nesli oba muži na tvářích čerstvé po