Clara při Arthurových slovech ztuhla. Přešla k němu, odšroubovala víčko masti a začala mu ji nanášet na zraněnou nohu.

„Ať už je to pravda, nebo lež, nic to nemění.“ Její hlas zněl klidně a nezúčastněně.

Skoro to řekla naplno: „Tebe už se to netýká.“

Arthur poprvé pocítil nával hněvu, který neměl kam nasměrovat.

Clara mezitím zůstávala naprosto vyrovnaná, nabírala mast na prsty a jemně ji roztíral