„Dítě…“ O to by se Arthur dokázal postarat bez sebemenších potíží.

„Byla jsem to já.“ Claře to ani nepřipadalo trapné přiznat. Pokořili ji už mnohem horšími způsoby. Nebylo co skrývat.

Zamrkala a hlas měla pevný. „Ale nebylo to proto, že bych byla poblázněná láskou. Bylo to proto, že jsem chtěla… aspoň kousek svobody.“

„Svobody?“ zopakoval Arthur tiše.

Pak strnul, jako by ho zasáhla rána. Měl poci