Cyrus

Vlekl jsem Lyru dlouhou, potemnělou chodbou na sídle Kincaidů a prsty jí svíral útlé zápěstí jako železnými pouty. Ta dravá elektřina, co mezi námi praskala, se prostě nedala popřít. S každým dotekem vyšlehlo prudké, spalující horko, které mi vystřelilo přímo do paže a snažilo se prorazit mou temnou náladu. Cítil jsem tu surovou, kinetickou přitažlivost ve vteřině, kdy jsem ji dole popadl. F