**Arthur**

„To, co říkáš, není možné,“ vyštěkl jsem do telefonu. Ten návrh byl naprosto absurdní.

„Proč?“ zeptal se.

„To mi řekni ty. Proč se chceš vrátit domů a navštívit Victora?“

„To nesmím domů?“

„Ale jistěže smíš, ovšem jen pokud budu znát tvé úmysly. A ty teď neznám.“

„Mým úmyslem je skoncovat s tím tajemstvím.“ Poznal jsem, že ta slova procedil skrz zuby, a proč by ne? Byl pryč tak dlouho.