Cyrus

Věděl jsem, že vyhrávám. Zkrátka můj styl. Vyrazil jsem po schodech nahoru do dětského pokoje, ale Lyra mi jako blesk zatarasila cestu.

„Kam si sakra myslíš, že jdeš?“

„Jdu za svýma dětma. Už nepotřebuju tvoje svolení k tomu, abych se s nima mohl vidět. Tak mi jdi z cesty.“

Zkusil jsem ji odstrčit, ale neuhnula ani o píď.

„Podívej, jsi pro ně úplně cizí člověk, Cyrusi. Takže bych navrhovala,