Pohled Sieny

Kaelenovo těžké tělo ze mě konečně sklouzlo a prolomilo dusnou nehybnost místnosti. Vytáhl svého měkkého ptáka z mé úplně mokré kundy. Ta náhlá prázdnota za sebou zanechala chladnou, dutou díru. Mé tělo zůstávalo bezvládně viset v tlustých kožených poutech, která mi svírala zápěstí. Dech mi drásal hořící hrdlo v nerovnoměrných, trhaných vzlycích. Každý sval, který jsem měla, pulzoval