Kaelenův pohled

Ve vteřině, kdy jsme zastavili u nemocnice, se moji lidé už dali do pohybu.

Nebyla to jen tak ledajaká nemocnice. Moje nemocnice.

Místo postavené na penězích, moci a strachu. Místo, kde se nikdo neptal na žádné otázky, kde doktoři neváhali, když jsem prošel dveřmi s napůl vědomou, zbitou ženou v náručí.

„Hněte se.“ Můj hlas byl jako led, můj stisk kolem Sienina bezvládného těla zes