V životě jsem čelila spoustě děsivých věcí.

Sledovala jsem, jak mi máma chřadne na nemocniční posteli, neschopná s tím cokoliv udělat.

Zjistila jsem, že mám ve čtyřiadvaceti rakovinu.

Ztratila jsem všechno a stala se ničím.

Byla jsem prodána jako věc.

A přesto, jak jsem seděla v tomhle křesle a zírala na kapačku, mi srdce bušilo tak silně, až jsem si myslela, že exploduje.

Moje první chemoterapie