Nemohla jsem spát.

Pokaždé, když jsem zavřela oči, byl tam Kaelen.

Každé tiché zašeptání, každý opatrný dotek teď působily, jako by v sobě skrývaly tajemství, se kterým se mi nesvěřil, protože mi dostatečně nedůvěřoval. Co z toho bylo vůbec skutečné? A co byla jen lež, aby mě tu udržel?

Prostěradlo se kolem mě ovíjelo, jak jsem se neklidně převalovala a zírala do stropu, jako by skrýval odpovědi,