Pohled Camilly

Ve skladišti byla zima, vlhký vzduch páchl rzí a starou zradou. Rafe stál naproti mně s překříženýma rukama a zatnutou čelistí. Stále pomlácený, ale chodil, dýchal a myslel. To bylo všechno, co jsem potřebovala.

Přišel. Už jen to mi říkalo, že ho mám pořád v hrsti. Chyběl mi. Mít po boku mladého muže, a ne toho mého úděsného manžela, ze kterého mě jenom nepřetržitě bolela hlava.

„Ří