Pohled Sieny

Několik hodin před únosem

„Vím, že se chceš nadechnout,“ řekl dnes ráno Kaelen s rukama v kapsách a nečitelným pohledem. V jeho hezké tváři se zračilo něco uličnického, nad čímž jsem se zprvu zamračila, dokud mi nedošlo proč.

„Tak dýchej. Máš na to celý den. Jen se nesnaž utéct. Moji muži tě budou pořád sledovat.“

Svoboda, ale vlastně ne tak docela.

Dlouho poté, co odešel, jsem stála