Ve vteřině, kdy jsem nechal Sienu v pokoji na posteli, se můj výraz změnil. Donutili ji zvracet.

Ti odporní zmrdi.

Tiše jsem zavřel dveře, vytáhl telefon a stiskl rychlou volbu. Vasco to zvedl ještě před koncem prvního zazvonění.

„Ano, šéfe?“

„Zavolej Bastianovi. Chci vás oba ve svém apartmá. Za deset minut. Přineste tu černou složku.“

„Rozumím.“

Nezdržoval jsem se zdvořilostmi. Nepotřeboval jsem