Pohled Sieny

Vrnění telefonu mě vytrhlo z myšlenek na to, jak pomoct Kaelenovi. Rychle jsem ho zvedla, koukla na displej a srdce mi poskočilo, když jsem uviděla Biančino jméno.

Přitiskla jsem si ho k uchu. „Bianco? Děje se něco?“

Dýchala rychle, hlas měla tichý, ale jasný. „Něco velkýho, Sieno. Mám se něco, co by ti mohlo pomoct s tvojí situací.“

Narovnala jsem se, náhle plná pozornosti. „Mluv.“

„