Cora pohlédla na konzervu s kočičím krmivem v Miině ruce a pak na své vlastní tlapky.

Tiše mňoukla a naklonila hlavu na stranu.

„Nechceš to?“ zeptala se Mia a přistrčila konzervu blíž k Cořině chlupaté tváři.

Cora couvla a zvedla přední tlapku, aby jí zabránila. Zjevně tím říkala: Ne!

Přece jen nebyla skutečná kočka.

Bez ohledu na to, jak dobře kočičí žrádlo vonělo, bylo to pořád kočičí žrádlo. Co