Po výměně názorů mezi Corou a starší Blakeovou zavládlo mezi všemi v místnosti ohromené ticho.

Byl to úhel pohledu, který ještě nikoho z nich nenapadl.

Cora seděla na židli a nevědomky si proplétala prsty.

Aby zachránili planetu visící na vlásku.

Ta slova se jí rozléhala v mysli a narážela do sebe znovu a znovu.

Vzpomněla si na ty prázdné oči ve Stěně ozvěn, jak tam jejich majitelé stáli rameno na