Probudilo mě hlasité bouchání na dveře. Neměla jsem náladu absolutně na nikoho, ani na Marcella, ani na Cosima. Ze všeho nejvíc jsem toužila prostě jen zůstat zalezlá v posteli až do pondělí. Jenže rány neustávaly. Nakonec jsem se donutila vstát a šla se podívat, kdo se dobývá dovnitř.

„Kdo je tam?“

„Zlato, otevři. To jsem já a Cosimo,“ ozval se Marcello.

„Marcello, vážně teď nemám náladu na spol