Camilla

Když otevírám dveře, úsměv mi okamžitě mizí z tváře. Stojí přede mnou ten nesprávný bratr. Vincenzo.

„Co tady děláš? Myslela jsem, že si promluvíme zítra.“

„Musím se omluvit za dnešek.“

„Jen za dnešek?“ ptám se ho chladně.

„Fajn, musím se omluvit za spoustu věcí.“

„Vincenzo, nejsem připravená to teď poslouchat, dnešek je pořád příliš čerstvý a bolí to.“

„Přece nečekáš, že se budu plazit a