Camilla

Vystoupila jsem ze SUV a kráčela po pěšině k Marcellovým vchodovým dveřím. Ještě než jsem stihla zaklepat, Marcello s obrovským úsměvem otevřel. „Ahoj, zlato.“

„Ahoj, Marcello.“

Dal mi pusu na tvář. Než se mohl odtáhnout, objala jsem ho a zašeptala: „Potřebuju víc než pusu na tvář, obzvlášť po včerejší noci.“

„Ach, zlato, kéž bych ti mohl dát vše, co potřebuješ, ale ti ostatní na nás čekaj