Když jsem vystoupila ze svého SUV, Marcello už na mě čekal.

„Ahoj, zlato.“

„Ahoj, Marcello. To je nějaká novinka?“

„Co přesně, zlato?“

„Že mi jdeš naproti k autu.“

„Jenom jsem se tě nemohl dočkat. To je celé.“

„Aha. Mám to tedy brát tak, že jindy se netěšíš?“

Neřekl nic, jen si mě vtáhl do náruče a políbil mě. Cítila jsem, jak z mého těla odchází veškerá úzkost.

„Nebuď hloupá. Vždycky tě rád vid