Sedíme s Marcellem v kuchyni. Právě mě požádal, abych navštívila terapeuta, a mně se povedlo ho od toho nápadu úspěšně odradit. Když se otevřou vchodové dveře, trhnu s sebou.

„Zlatíčko, to je jen jídlo.“

„Omlouvám se, Marcello.“

„V pořádku.“

Je docela dobře možné, že tuhle bitvu nakonec prohraju, ale hodlám udělat všechno pro to, abych k žádnému psychoušovi nemusela. Když Marcello vybalí jídlo, se